Játra jsou klíčovým orgánem metabolismu v těle (metabolismus cukrů, tuků, bílkovin) a tedy odpovídá za správné fungování našeho organismu. Projevem nedostatečné činnosti jater bývají většinou nespecifické příznaky jako únava, vyčerpanost, hubnutí, nechutenství a pocit na zvracení. Pacienta však přivádějí k lékaři specifické příznaky jako žloutenka (žluté zbarvení kůže a očního bělma), ascites (nahromadění volné tekutiny v břišní dutině), otoky dolních končetin, encefalopatie, poruchy srážlivosti krve a příznaky spojené s portální hypertenzí (zvětšení jater a sleziny, kožní projevy). Zmíněné příznaky vznikají jako důsledek širokého spektra chorob vyvolávajících poškození jater. Mezi nejčastější choroby patří virové hepatitidy, nemoci způsobené alkoholem (steatóza jater, alkoholová hepatitida a v konečném stadiu cirhóza), toxické poškození léky (paracetamol), otrava houbami a průmyslovými jedy, metabolické choroby (nealkoholická steatóza), autoimunitní hepatitidy, nádory jater a bakteriální, mykotické nebo parazitární onemocnění. Léčba se odvíjí od druhu onemocnění, vyvolávající příčiny a stadia nemoci. Pacient se často nevyhne, kromě přísného dietního režimu, i medikamentózní léčbě, jejíž nedostačující účinek může vyústit do transplantace jater. Samotná konzervativní terapie přináší s sebou časté nežádoucí účinky, proto se do popředí dostává léčba fytofarmaka, z nichž jednoznačně nejúspěšnější efekt při léčbě onemocnění jater zaznamenává ostropestřec mariánský.
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je díky svým pozitivním terapeutickým účinkem při onemocnění jater, žlučníku a žlučových cest dobře známou rostlinou v lidovém léčitelství již od antických dob. Dozrálé plody této nenápadné rostliny obsahují vysoce účinný antioxidant silymarin, jako i nenasycené mastné kyseliny napomáhající vstřebávání různých vitamínů a minerálů. Nejvýznamnější látkou je právě zmíněný silymarin, patřící do skupiny flavolignanů, které jsou známé svým hepatoprotektivním účinkem - ochraňují hepatocyty (buňky jater) před poškozením, napomáhají procesu očišťování jater od toxických látek (léky, drogy, jedy) a zároveň podporují její samotnou regeneraci.
Klinický potenciál Ostropestřce mariánského, jako součást léčby onemocnění jater u pacientů trpících na alkoholovou chorobou jater, nealkoholových ztučnění jater, virovou hepatitidu, poškození jater způsobené léky a otravou houbami, byl zkoumán na různých in vitro a in vivo modelech. Studie na animálních modelech zjistili, že buňky jater, na které byl aplikován silymarin a následně byly vystaveny toxinům, nezaznamenali vysokou míru poškození, tak jak tomu bylo v případě buněk bez aplikace silymarinu. In vitro studie rovněž prokázaly schopnost silymarinu akcelerovat regeneraci buněk podporou produkce buněčných enzymů potřebných pro DNA syntézu. Zajímavostí je, že silybinin (součást silymarinu) je v Evropě jediným používaným protijedem podávaným intravenózně při otravě muchomůrkou zelenou (Amanita phalloides), která je vysoce jedovatá a její konzumace má obvykle fatální následky způsobené naprostou destrukcí tkáně jater.
Kromě zmíněných terapeutických účinků silymarinu bylo laboratorními studiemi prokázáno, že tato látka se podílí i na stabilizaci buněčných membrán, čím chrání buňku před vstupem toxických látek, dále na neutralizaci širokého spektra volných radikálů, a také na inhibici růstu některých druhů nádorů (nádor vaječníků, děložního čípku, prostaty, prsní žlázy) přímou cytotoxickou aktivitou zaměřenou proti nádorovým buňkám a pravděpodobně zvyšuje efektivitu určitých typů chemoterapeutik (cisplatina a doxorubicin).
V současné době pandemie se aktuální studie publikovaná v březnu 2021 zabývala využitím silymarinu ve vývoji antivirových léčebných schopných eliminovat množení viru SARS-CoV-2. Výsledkem in silico a in vitro analýz bylo, že se silybin dokáže navázat na aktivní místo SARS-CoV-2-proteázy, čímž dokáže inhibovat životní cyklus viru. Tyto poznatky naznačují možné využití silymarinu při vývoji přírodně založené a bezpečné antivirové terapeutické strategie proti SARS-CoV-2. Samozřejmě data publikované v zmíněné práci musí být ještě potvrzeny in vivo studiemi.
Zdroje:
Kim SH, Choo GS, Yoo ES, Woo JS, Lee JH, Han SH, Jung SH, Kim HJ, Jung JY. Silymarin inhibits proliferation of human breast cancer cells via regulation of the MAPK signaling pathway and induction of apoptosis. Oncol Lett. 2021 Jun;21(6):492. doi: 10.3892/ol.2021.12753. Epub 2021 Apr 26. PMID: 33968208; PMCID: PMC8100955.
Abenavoli L, Izzo AA, Milić N, Cicala C, Santini A, Capasso R. Milk thistle (Silybum marianum): A concise overview on its chemistry, pharmacological, and nutraceutical uses in liver diseases. Phytother Res. 2018 Nov;32(11):2202-2213. doi: 10.1002/ptr.6171. Epub 2018 Aug 6. PMID: 30080294.
Sardanelli AM, Isgrò C, Palese LL. SARS-CoV-2 Main Protease Active Site Ligands in the Human Metabolome. Molecules. 2021;26(5):1409. Published 2021 Mar 5. doi:10.3390/molecules26051409
 |
MUDr. Martin klein v roce 2012 vystudoval lékařskou fakultu univerzity Komenského, kde aktuálně působí jako vědecko - pedagogický pracovník. Věnuje se také problematice zdravé výživy. |
